Jillian Michaels - Ovládněte svůj metabolismus

Tak už i já jsem si přečetla tuhle přelomovou knihu. A jestli někdo tvrdí, že mu změnila život, myslím si, že nepřehání. Já jsem se rozhodla na knihu podívat se co nejvíc reálně a vytknout i její nedostatky pro mou osobu.

Tento článek nepíšu z pohledu hubnoucího člověka. Ale z pohledu holky, které je 22 a má mírnou nadváhu. Mám všechno, co jsem kdy chtěla. Studuju prestižní VŠ, mám skvělé kamarádky, fungující rodinu a milujícího přítele. Nejsem chudá a mám kde bydlet. Řeknete si, co mi schází. Ale já to vím. Ten vnitřní pocit, že jsem spokojená sama se sebou. Ten pocit, že i když běžně v obchodě sežene velikost 40, ještě mají velikosti o dost menší a vy si to nemůžete dovolit. Proto jsem se rozhodla něco udělat. Ale rozhodla jsem se už tolikrát. Ale pak přišla Jill. Byla to jediná věc, kterou dodržela déle než jeden týden. Přesně 1. level z 30 days shred. Proč jsem nezačla druhým? Já prostě nevím, pevná vůle není zrovna můj kamarád. Když Jill vydala knihu, rozhodla jsem se znova. Začnu zas a znovu, po přečtení knihy. Přidala jsem se do spousty skupin na internetu, kde se všichni povzbuzují, motivují a já tomu jen němě přihlížím. Chci taky. Knihu jsem dočetla před pěti minutami a výsledek je jasný. Začnu něco dělat.

Moje výchozí pozice? Lepší než u některých, ale i horší, než u některých. Studuju VŠ a mám opravdu nepravidelný rozvrh. Někdy mám školu od 7:30 do 19:30, někdy vůbec, někdy jen odpoledne. Udržet při tomhle režimu pravidelnost? Těžký úkol. Bydlím na koleji. Jedna maličká lednička pro čtyři lidi a jedna skříňka na potraviny. Někdo Ti něco sežere, no a koho to zajímá? Mikrovlnka nee, má vysoký příkon energie, trouba nee, kde by se vzala. Jen malý vařič o dvou plotýnkách. Vaří někdo jiný? Tvoje smůla, kámo. Přes víkend a volný čas jsem doma u našich. Copak můžu mamce říct "Vyhoď svoji milovanou teflonovou pánev, psala to Jill"? I když zrovna kniha "Ovládněte svůj metabolismus" mě zaujala hlavně kvůli mojí mamce, která chodí k endokrinoložce každý měsíc a má sníženou funkci štítné žlázy. Doufám, že ji donutím si to přečíst. Když jsem doma, musím se řídit prostě místními pravidly.
Další věc je rozpočet na jídlo. Při mým rozvrhu momentálně asi nepřipadá brigáda v úvahu (ale pokusím se zas si něco najít). Po odečtení výdajů na bydlení a dojíždění mi zbývá 2 200 Kč. To jsou prostředky na "studentský život v Praze". Jídlo, pití a hlavně to, co je možná v mých letech nejdůležitější. Sociální život. Jak z toho vycucnout prostředky na vše bio podle Jill? Další věci je to, že mi nechutnají ryby, některé druhy zeleniny (třeba rajčata - podle Jill to nejlepší), dnes jsme s mamkou dělali cuketovou kaši a málem jsem se poblila, dala jsem do pusy psyllium a poblila jsem se skutečně. Takže je to jasné, že se mnou to bude těžké, protože nejsem zvyklá zdravé věci jíst.

Teď zpátky ke knize. Rozhodně si doporučuju ji alespoň přečíst a popřemýšlet, jestli by se něco nedalo změnit. V první fázi knihy se dozvíte, jak funguje naše tělo, co jsou všechny hormony v něm. Nejvíc mě tam asi zaujala historka, co se děje, když sníte nalačno tyčku Milky Way (néé, bohatý přísun živin a minerálů na celý den to rozhodně není). A pak taky jak se k hubnutí vlastně dostala Jill. To, že odjakživa nebyla hubená, mě dost namotivovalo.
Ve druhé části knihy vám Jill poradí, co jíst. Třeba já jsem vůbec nevěděla v jaké čeledi je jaká zelenina. Ovšem v této části knihy jsem také narazila na největší kámen úrazu. VŠECHNO BIO? Některé pasáže vyvolávaly až záchvat smíchu (komičnosti také přidávalo, že jsem četla v Turecku na dovolené na lehátku).
Jill: Jezte aljaškého lososa z oceánu. Neváhejte objednat z internetu. 
No už to vidím v českých podmínkách. Poslali by vám za hříšné peníze nějakou sračku a bylo by to všechno, jen ne losos. To samé v restauraci, dali by vám taky něco, co jen tak vypadá. Dokud by mě neposadili na bárku do oceánu a já bych si tu rybku nevylovila sama, asi bych tomu prostě nevěřila.
Jill: Když už alkohol, tak bio víno.
Ano, já věřím, že je moc dobré, ale když pomineme tu cenu, už se vidím na Václaváku v Nebi, jak chci bio víno.
Jill: Nestyďte se požádat prodavače o přečtení etikety.
Už se vidím v Kaufu. "Dobrý den, dvacet deka šunky." "A které?" "Já nevím, vemte tamty tři z rohu, přečtete mi etiketu a já si pak vyberu." Myslím, že bych letěla velkým obloukem.
Jill: Neohřívejte věci v mikrovlnce pod plastovým poklopem.
Na to se dá říct jediné. Kamarádko, Ty jsi někdy drhla mikrovlnou troubu vlastníma rukama?

Dalším problémem je celkově BIO. Někdo, kdo žije ve městě si toho možná tak nevšímá, zajde do zdravé výživy a nakoupí prostě to s cedulkou. Ale kdo vám to zaručí? Znám jednoho pěstitele jablek. Má i bio jablka, to jsou ty postříkaná jednou, normální jsou postříkaná dvakrát. Znám majitele kozí biofarmy, ten zas nesmí prodávat sýry v zimě, protože ovečky se nemůžou přirozeně pást. Tohle téma jsme řešili i ve škole. Náš učitel na ekonomiku životního prostředí nám řekl: "Znáte to, zemědělec hnojí přes den a bio zemědělec přes noc." Další neverending story jsou farmářské trhy. Kolikrát se stalo, že někdo nakoupil brambory v makru, vymáchal je v kaluži a šel vesele prodávat? Máme vlastní zahrádku, ale kdybychom na ni pěstovali čistě bio, asi bychom umřeli hlady. A stejně by ti bio nikdy nebylo, protože kus od nás je pole, kde vesele hnojí a pesticitují dál. Je to prostě všude, stačí, když někdo jí antibiotika, ty jsou neodbouratelná a putují světem dál.

Ve třetí fázi Vám Jill doporučí jídelníček, nákupní seznam, své oblíbené značky (ne, ani jednu jsem neznala) a vy můžete začít. Nechtěla jsem tuhle knihu vůbec pohanit, jen se na ní podívat z trochu jiného pohledu. Kdybychom se všichni řídili alespoň z poloviny radami Jill, byli bychom už určitě někde úplně jinde. Já jsem si z toho vzala pár věcí. Upravím svůj denní režim. Čtyři malá jídla denně, nejdůležitější jídlo dne snídaně, nic po 21 hod. Přestanu pít všechny sladký sračky. Už žádná cola, sprite atd. Když něco bude mít hodně éček, ruce pryč. Už žádný barevný pendreky, atd. Pokusím se upravit svůj jídelníček co nejvíc podle Jill, příští týden až nastoupím do Prahy, tak navštívím nějakou pěknou bio prodejnu a udělám velký nákup (prosím, jen ať to není jako vždy, nákup za pětikilo a tím to končí). A pustím se do toho s plnou parádou. Tenhle příspěvek vlastně píšu bez úplné znalosti bio prodejen. Až k tomu načuchnu, třeba změním názor a zjistím, že nabídka je obrovská a já se zmýlila, protože jsem se o tuhle sféru nikdy nezajímala.

Jinak, tady věci, které už vlastně bio jím, aniž bych si to uvědomovala.
Vajíčka máme domácí. Není co řešit, slepičky jí trávu, zbytky a vodu.
Maso nejím vepřové, hovězí, králičí, ani moc rybu (kaju se, ale mně to prostě nechutná). Krůty a kuřata kupujeme ze soukromých chovů a farem. Můžu jen doporučit: http://www.farmanovydvur.cz/
Zeleninu máme většinu ze zahrádky od babičky. Je to teda taky chemik, ale určitě tam toho nastříká méně než zemědělci a navíc nemůže tak jedovaté, protože má fenku.
Naši pijou jenom neslazenou vodu, kafe a čaj. Já hodně často hřeším (cola a spol). Děláme si domácí bezovou šťávu, takže taky bio.
Koření se snažíme vozit z dovolených (Řecko, Turecko). Když kupujeme, tak od společnosti Just. Ty nejlepší suroviny s minimem chemie http://www.justnahrin.cz/
Olej používáme nejvíc bodlákový a olivový.
Sýry kupujeme ze soukromé holandské farmy (ale taky není každý den posvícení).

Pokud i vy začínáte jako já, doporučuju tyto stránky. Ve více lidech se to lépe táhne.
Ovládněte svůj metabolismus s Jill - https://www.facebook.com/groups/585168858214253/?fref=ts
Moje tělo - https://www.facebook.com/chcibytfit?fref=ts
30ti denní výzva - https://www.facebook.com/30tiDenniVyzva?fref=ts
Pokud nebudete vědět co a jak, stačí napsat na zeď a všichni vám tam pomůžou, podělí se se svými zkušetnostmi a poradí. To jen já tam jen tupě čumím a nemám se čím pochlubit, protože jsem ani nezačala. Takže já se jdu podívat na The biggest loser a pak udělat něco se svým zdravím a postavou. Jak by řekla Jill. Tečka.

P.S.: Napíšu za pár týdnu, jak si vedu. Doufám, že už budu z části vyčištěná od těch svinstev. A vy, co už žijete zdravě, tak se na mě nezlobte, že mě některé věci v českých podmínkách zatím přijdou jako sci-fi. Alespoň víte, jak to vnímá "biem nepolíbený" člověk.